Veslování jako sport s historií a tradicí
Závody na veslařských lodích lze vystopovat již v době faraónů. Velká sfinga v Gize podává svědectví o mimořádném veslařském výkonu faraóna Amenhotepa II. Ve starém Řecku byly závody triér součástí antických panathénajských slavností, které představovaly cosi jako přehlídku moci a síly Athén.
Ve středověku bylo veslování rozšířeno zejména v Itálii, kde v Benátkách závody veslic tvořily nedílnou součást zábavy tehdejší šlechty.
Kolébkou moderního veslování je Anglie, kde se již na počátku 18. století pořádaly veslařské závody o ceny. První velká veslařská regata se uskutečnila na Britských ostrovech již roku 1775 a nejstarší závod, dodnes populární klání osmiveslic mezi univerzitami Oxford a Cambridge, vznikl roku 1829.
Do Čech se veslování dostalo z Hamburku díky tamním obchodníkům. První závody se konaly v rámci oslav příjezdu prvního vlaku do Prahy dne 22. 8. 1845. V roce 1860 vznikl v Praze na Žofíně první veslařský klub s názvem English Rowing Club, jehož členy byli nejen Angličané a Němci, ale i Češi. Velký podíl na dalším rozvoji veslování měl Miroslav Tyrš, který dal v roce 1865 impuls k založení veslařsko-plavecké jednoty Vltava a v roce následujícím byl při Sokole pražském založen veslařský odbor. Zájem o veslování mezi Sokoly vedl k ustavení dalších veslařských odborů v Hodoníně, Roudnici nad Labem, Písku a Praze.
V roce 1884 byla založena Ústřední jednota veslařů z Čech. Především zásluhou Josefa Rösslera-Ořovského se jí v roce 1893 podařilo navázat kontakt s mezinárodní veslařskou federací FISA, která vznikla rok předtím. V roce 1896 pak FISA vydala souhlas se startem českých veslařů v mezinárodních závodech. Členy FISA jsme se stali v roce 1920.
Byl to také Rössler-Ořovský, který v roce 1895 založil nejstarší český Jarní skulerský závod, který je dodnes součástí Primátorek. Právě vznik závodu o Primátorský štít v roce 1910 byl mocným impulsem pro české veslování. Primátorky se staly jedním z mezníků v rozvoji českého veslování a významnou pražskou společenskou událostí, jejíž kontinuitu přerušila pouze první světová válka.
Úspěchy na mezinárodní scéně na sebe nenechaly dlouho čekat. Hned v roce 1895 přivezl bronz z mistrovství Evropy v Ženevě slávista Gustav Langhans, shodou okolností první historický vítěz Jarního skulerského závodu Rösslera-Ořovského.
K obrovskému rozkvětu veslařského sportu v českých zemích došlo po druhé světové válce. Do té doby se datují i jedny z největších sportovních úspěchů, mezi nimiž si veslaři zvláště cení vítězství třeboňské čtyřky s kormidelníkem (Karel Mejta, Jiří Havlis, Jan Jindra, Stanislav Lusk, kormidelník Miroslav Koranda) na olympiádě v roce 1952 a zlatého triumfu na římské olympiádě v roce 1960 zásluhou dvojskifu Václav Kozák – Pavel Schmidt.
Na přelomu tisíciletí medaile z velkých akcí vozil skifař Václav Chalupa. V posledních letech mezi veslaři kralují skifaři Ondřej Synek a Mirka Knapková. Oba se mohou pyšnit ziskem titulů mistrů světa i Evropy. Mirka je dokonce olympijskou vítězkou z roku 2012.
Veslování jako sport vzdělaných lidí
Veslování je rovněž sportem univerzitním. Především v Anglii a v USA je veslování univerzitním sportem číslo jedna. V Aglii jsou to především silné mužské univerzitní osmiveslice, které mezi sebou závodí. Nejprestižnějším a také vůbec nejznámějším závodem univerzitních osmiveslic je Oxford vs. Cambridge, který vznikl roku 1829. Vítězové mají právo si před své jméno dát zkratku „Vítěz Oxford&Cambridge z roku….“, která je stejně uznávaná jako třeba zkratka Ing. V Americe, kde je na univerzitách uznáván jako sport číslo jedna americký fotbal u mužů, je stejně tak propagováno veslování žen. Veslařky z celého světa jsou draftovány do univerzitních veslařských klubů, kde jezdí převážně na osmiveslicích a čtyřkách s kormidelníkem.
Veslováním ke zlepšení fyzické kondice
Veslování jako jeden z mála sportů rozvíjí rychlost, sílu i vytrvalost. Výhodou je i to, že se rovnoměrně zatěžují všechny svalové skupiny a nedochází ke špatnému držení těla. Při veslování se výrazně zlepšuje činnost srdce, prokrvení organismu a jeho výdrž. Ve veslování se dbá na individuální vývoj jedince, rozvíjí se jeho všestrannost.
Veslování jako sport bez hranic
Veslovat se dá kdekoliv, kde teče řeka, kde je rybník nebo jezero. Nezáleží na tom, zda jste hubení a malí, nebo vysocí a svalnatí. Ve veslování je i kategorie lehkých vah, která tento problém řeší. Veslování je rovněž sport pro hendikepované. Díky speciálně konstruovaným lodím, není problém veslovat s tělesným hendikepem a dostat se třeba až na paralympijské hry.
